Třetina zaměstnanců po celém světě sebojí, že je během příštích tří let nahradí umělá inteligence. Potvrzuje to průzkum společnosti PwC, který zahrnoval 52 000 respondentů ze 44 zemí. A nejde jen o obavy. Podle dat z USA už každý sedmý pracovník skutečně přišel o práci kvůli automatizaci nebo AI.
McKinsey Global Institute odhaduje, že do roku 2030 může být automatizacízasaženo až 800 milionů pracovních míst. Zásadní je ale jiný údaj. Pouze pět procent profesí lze plně automatizovat. U zbývajících devadesáti pěti procent nejde o zánik práce, ale o její proměnu. Mnozí experti navíc očekávají, že AI nakonec vytvoří více pracovních míst, než kolik jich zruší.
Kdo je v ohrožení: Tři kritéria zranitelnosti
Automatizace neprobíhá chaoticky. Už teď je dobře patrný určitý vzorec, který ukazuje na profese s nejvyšším rizikem nahrazení umělou inteligencí. Zahrnuje tři klíčová kritéria.
1. Rutina jako první hřebíček do rakve
Pokud lze pracovní úkoly rozložit na jasné kroky a pravidla, stávají se ideální pro automatizaci. Administrativa, zpracování dat podle šablon nebo opakující se fyzické úkony spadají přesně do této kategorie. Stroje jednoduše zvládají vše, co se dá naučit podle manuálu.
2. Profese s minimálním mezilidským kontaktem
Práce, která nevyžaduje empatii, vyjednávání nebo komplexní mezilidskou komunikaci, může být snáze nahrazena stroji. Stroje dokáží zpracovávat informace rychleji než lidé, ale těžko napodobují lidskou schopnost číst emoce nebo budovat vztahy.
3. Práce bez potřeby přemýšlet jinak
Profese, kde se řeší pořád stejné typy úkolů stejným způsobem, jsou snáze nahraditelné. Stroje zvládnou rutinu. Ale jakmile je třeba změnit postup, reagovat na nový problém, hledat originální řešení, zapojit kreativitu, nastupuje lidská flexibilita. Čím víc se ve vaší práci uplatňuje vlastní úsudek, tím lépe.
Kdo je v největším nebezpečí
Nejvíce ohrožené jsou profese, které splňují všechna tři riziková kritéria zároveň. Typicky jde o pokladní, administrativní pracovníky, skladníky, telefonní operátory, účetní zaměřené na rutinní úkony nebo řidiče nákladních vozů. Na hraně jsou i pozice jako juniorní grafici pracující podle šablon, operátoři strojů nebo pracovníci zákaznické podpory vyřizující opakující se dotazy. U složitějších interakcí však lidé zatím zůstávají nenahraditelní.
Historie uklidňuje, ale současnost je jiná
Obavy z automatizace nejsou nic nového. Každá technologická revoluce vzbuzovala strach. Z historické perspektivy to ale často dopadlo lépe, než se čekalo. Otázkou je, zda to platí i pro současnou vlnu umělé inteligence.
Co nás učí minulost
Mechanické stavy nahradily tkalce, ale celková zaměstnanost v textilním průmyslu vzrostla. Bankomaty nevytlačily bankovní úředníky, jen změnily jejich roli. A i když zmizely telefonní operátorky, otevřely se miliony míst v telekomunikacích a IT.
Proč to teď může být jiné
Dříve mizela hlavně fyzická rutina. Nová pracovní místa byla často kvalifikovanější a lépe placená. Jenže AI umí víc. Dokáže automatizovat i duševní práci. Navíc se šíří rychleji než jakákoli předchozí technologie.
Dlouho jsme věřili, že technologie lidem práci nevezme, jen ji změní. Co když jsme se mýlili?
Nové příležitosti: Od současnosti k science fiction
Navzdory obavám se zatím potvrzuje, že AI nevytlačuje práci, ale proměňuje ji. Vznikají nové profese, které často vyžadují vyšší kvalifikaci i nové dovednosti. Hlavní otázka už není, jestli změna nastane, ale jak rychle a v jakém měřítku.
Data a umělá inteligence jako nová doména
Nejrychleji roste poptávka po specialistech na práci s daty a AI. Role jako datový analytik, expert na strojové učení nebo architekt AI systémů dnes patří mezi nejvyhledávanější na trhu. Před deseti lety šlo o okrajové profese. Dnes na ně firmy sázejí, ale zároveň čelí nedostatku kvalifikovaných lidí.
Kyberbezpečnost v éře digitální zranitelnosti
S narůstajícím množstvím dat a propojených systémů roste i riziko útoků a zneužití. Proto firmy ve velkém hledají etické hackery, analytiky hrozeb nebo architekty bezpečnostní infrastruktury. Kyberbezpečnost se z technického okraje přesunula do centra zájmu firem i institucí.
Zdravotnictví se digitalizuje
Technologie mění i podobu zdravotní péče. Vznikají nové profese zaměřené na práci s daty pacientů, koordinaci telemedicíny nebo analýzu údajů ze zdravotnických aplikací a chytrých zařízení. AI pomáhá s diagnostikou, plánováním péče i sledováním pacientů na dálku.
Lidé jako tlumočníci mezi světy
Zvláštní roli hrají tzv. hybridní pozice. Stále více firem vytváří pracovní místa pro lidi, kteří propojují lidské týmy s AI systémy. Tito profesionálové mají na starosti výběr vhodných nástrojů, jejich zavádění do praxe a překlad technických pojmů do běžného jazyka. Paradoxně platí, že čím více se automatizuje, tím více potřebujeme lidí, kteří rozumějí oběma světům - lidskému i strojovému.
Když realita dohání sci-fi
Firmy už dnes vytvářejí nové profese, které před pár lety nikdo neznal. Ale tím to nekončí. Podle expertů z Institute for the Future nás čekajírole, které dnes znějí jako čistá fantazie. A přesto se mohou stát běžnou součástí pracovního trhu dřív, než čekáme.
Profese budoucnosti, které už klepou na dveře
Architekt digitálních vzpomínek bude navrhovat virtuální zážitky, které simulují nebo upravují paměť podle potřeb jednotlivce.
Detektiv digitální identity se zaměří na rozpoznávání deepfakes, falešných profilů a manipulovaného obsahu.
Manažer lidsko-strojových týmů povede spolupráci mezi lidmi a AI v reálném čase a bude dohlížet na jejich souhru.
Biohacker nanomedicíny bude programovat mikroskopické roboty, které cíleně léčí nemoci přímo uvnitř těla.
Kurátor planetárních dat bude analyzovat proudy informací z družic a pomáhat předpovídat klimatické změny v reálném čase.
Etický designér AI osobností bude nastavovat morální rámce pro inteligentní systémy, které budou komunikovat s lidmi nebo samy rozhodovat.
Jedni sbírají zkušenosti, druzí sbírají výhody. AI jim přeje
Zavádění umělé inteligence nepůsobí na všechny stejně. Výzkum Harvardské univerzity ukázal překvapivý vzorec. Největší užitek z ní majídvě skupiny, které jsou na opačných koncích profesní dráhy. Lidé na začátku kariéry a zkušení profesionálové. Každý jiným způsobem, ale oběma to pomáhá posunout se dál.
Paradox začátečníků a veteránů
Mladí lidé na začátku kariéry díky umělé inteligenci rychleji dosahují výsledků, které dříve vyžadovaly roky zkušeností. Například juniorní právník dnes zvládne s pomocí AI projít tisíce dokumentů během několika hodin. Co dřív trvalo týdny nebo měsíce, teď zvládnou za zlomek času.
Zkušení profesionálové naopak využívají AI k tomu, aby rutinní úkoly delegovali a mohli se soustředit na strategii, rozhodování nebo vedení týmu. Technologie jim pomáhá vytěžit maximum z jejich know-how.
Ztracená střední vrstva
Nejvíce ohroženou skupinou jsou ti uprostřed. Lidé s dostatkem zkušeností na samostatnou práci, ale bez přesahu do vedení, strategie nebo inovací. Právě oni se mohou stát zbytnými, pokud jejich úkoly zvládne AI lépe. Hrozí restrukturalizace celých oborů a zploštění profesních hierarchií.
Roste hodnota lidskosti
Čím víc rutiny přebírají stroje, tím vícroste hodnota schopností, které AI zatím zvládá jen omezeně. Komplexní komunikace, kreativní myšlení, schopnost reagovat na změnu, emoční inteligence a etické rozhodování. Právě v těchto oblastech lidé stále výrazně převyšují stroje.
Čím víc rutiny přebírají stroje, tím víc roste hodnota toho, co je na lidech jedinečné.
Otázkou ale zůstává, zda se takových profesí vytvoří dost, aby nahradily místa, která zaniknou. A zda budou dostupná pro všechny.
Budoucnost práce závisí na našich rozhodnutích
Ekonom a nositel Nobelovy ceny Daron Acemoglu připomíná, že technologie sama neurčuje, kam se trh práce vyvine. „Technologie není osud,“ říká. Rozhodující není samotný vynález, ale způsob, jakým ho jako společnost použijeme.
Technologie není osud.
— Daron Acemoglu
Ve své knize Power and Progress rozlišuje mezi dvěma typy technologického vývoje. Automatizační technologie nahrazují lidskou práci, snižují poptávku po pracovní síle a často vedou k prohlubování nerovností. Rozšiřující technologie naopak posilují schopnosti lidí, zvyšují jejich produktivitu a vytvářejí nová pracovní místa. Směr, který technologie nabere, není dán předem. Je výsledkem politických, ekonomických a kulturních rozhodnutí.
Podobně uvažuje i ekonom Anton Korinek. Ve své studii AI and the Future of Work upozorňuje, že dopady umělé inteligence nejsou neutrální.
Distribuce výhod z AI bude záviset na našich společenských rozhodnutích, nikoli na technologii samotné.
— Anton Korinek
Nejde tedy o to, co umělá inteligence dokáže. Jde o to, kdo rozhoduje o jejím využití a v čí prospěch.
Z historie víme, že technologie mění práci, ale nezbavuje nás jí. Přináší nové role, nové dovednosti a nové formy spolupráce. Dnešní proměna je ale rychlejší než kdykoli dřív. Stroje přebírají rutinu. Lidé se posouvají do rolí, kde je potřeba úsudek, představivost, empatie a schopnost pracovat s nejistotou.
Právě teď máme možnost ovlivnit, jak bude svět práce vypadat za deset nebo dvacet let. Každý z nás v tom hraje roli. Zaměstnanci, kteří se učí nové nástroje. Manažeři, kteří rozhodují o jejich zavádění. Učitelé, kteří připravují další generace. I voliči, kteří určují směr vzdělávací a sociální politiky.
Budoucnost není předem napsaná. Můžeme vytvořit svět, v němž technologie pomáhají lidem růst a rozvíjet to, co je činí jedinečnými. Anebo svět, který bude hledat zkratky a nahrazovat lidi všude tam, kde to vyjde levněji. Rozhodnutí, která dnes děláme, určí, jak bude vypadat svět práce zítra.
Budoucnost není předem napsaná. Rozhodnutí, která dnes děláme, určí, jak bude vypadat svět práce zítra.
Jak se připravit na práci v době AI
Umělá inteligence zatím práci neruší, ale mění způsob, jakým se vykonává. Nemusíte čekat, až se to dotkne i vás. Tady je pět věcí, které můžete začít dělat hned teď:
1. Podívejte se na svou rutinu
Zamyslete se, které části vaší práce se opakují a dají se snadno popsat v několika krocích. Právě ty jsou nejčastějším cílem automatizace. Co by místo vás zvládl systém nebo nástroj?
2. Zkuste si nový nástroj
Nemusíte rozumět algoritmům. Ale čím dřív si vyzkoušíte nástroj založený na AI - třeba na psaní textu, hledání informací nebo tvorbu přehledů - tím dřív zjistíte, jak vám může pomoct. A kde máte náskok.
3. Zaměřte se na to, co vás odlišuje
Schopnost číst mezi řádky, vést rozhovor, rozhodovat se podle zkušenosti, reagovat v nejasných situacích. To jsou věci, které zatím žádná technologie nezvládá. A právě v tom je vaše hodnota.
4. Mluvte s ostatními
Zeptejte se kolegů: Jak AI ovlivní naši práci? Co se může změnit? Co si chceme udržet? Otevřená debata je nejlepší způsob, jak změnu pochopit dřív, než přijde. A nejít proti ní.
5. Buďte připravení hledat nové cesty
Budoucnost nebude mít jasný návod. Ale čím víc se zajímáte o to, co přichází, tím větší šanci máte, že si nové místo najdete dřív, než bude potřeba ho hledat.
